Tipy na výlet

Za vojenskými památkami Králické pevnostní oblasti se můžete vydat také v zimě.

Dvě největší vojensko-historická muzea v Králické pevnostní oblasti jsou otevřeny milovníkům vojenské historie i v zimním období. Tvrz Hůrku a Vojenské muzeum Králíky můžte navštívit celoročně a tvrz Bouda je od listopadu do dubna (s ohledem na sněhové podmínky) otevřena na objednání. V neděli 28. ledna budou v Boudě probíhat mimořádné prohlídky.

Muzeum KrálíkyV měsících mimo hlavní turistickou sezónu a při nedostatku sněhu, představují vojenské pevnosti a muzeum jednu z vhodných alternativ, kam se vydat na výlet. Vojenské muzeum Králíky (http://www.armyfort.com/) má otevřeno každý den kromě pondělků, a to od 10 do 16 hodin. V expoziční hale s plochou 2 400 m2 představuje formou průřezu historii československé a české armády, její spojence a nepřátele v roce 1938, čs. opevnění, 2. světovou válku, historii odboje a okupaci, vojenské osobnosti a problematiku obrany státu.

Tvrz Hůrka (http://hurka.boudamuseum.com/) je otevřena každý den kromě pondělků. Prohlídky podzemní tvrze probíhají až do 31. března 2018 v 10, 12 a 14 hodin. Předem objednané skupinyvšak průvodci samozřejmě provedou i v pondělí. Na výběr je v sezoně pět typů prohlídkových tras, upravených i pro zimní podmínky. Nejkratší trasa má časovou náročnost cca 70 minut, nejdelší pak 360 minut. Na exkurzi se setkáte se vzácnými exponáty: původními posuvnými pancéřovými vraty ve vjezdu, funkčním šikmým výtahem - svážnicí a lokomotivu s vagony úzkorozchodné železnice (z 50. let minulého století). Fandy opevnění první tu čeká jedno velké překvapení – zpřístupněny jsou pozůstatky zkoušek výbušných plynů, prováděných na Hůrce v době okupace.

Individulání péče na tvrzi Hůrka

Tvrz HůrkaTvrz Bouda má otevřeno pouze pro předem objednané skupiny a zájezdy. V zimním období tvrz otevírá pro veřejnost o víkendu jednou měsíčně – data a podrobnosti jsou uvedeny v předstihu na internetových stránkách. Pro veškeré zimní návštěvy je rozhodující počasí, stav sněhové pokrývky a tím dostupnost tvrze.

Mimořádné zpřístupnění této vojenské památky veřejnosti bude v neděli 28. 1. 2018. Vstupy do podzemí jsou připraveny na 10, 12 a 14 hodin, zajištěno je základní občerstvení (horká káva, čaj...).

Využít můžete i individuální prohlídky Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda. V klidné atmosféře, bez čekání a s individuální péčí kvalifikovaného průvodce si můžete objekt detailně prohlédnout. Tato VIP služba je určena jednotlivcům i skupinám. Individuální prohlídky tvrze jsou organizovány pouze na základě písemné objednávky (e-mailem na obě tyto adresy: tvrz@boudamuseum.com a reditel@boudamuseum.com, a to nejméně 5 pracovních dnů předem).

Opět se budeme těšit na Vaše fotografie.

Přílohy:

Páteční tip na výlet, vhodný pro děti.

Hluboké lesy kolem Berounky, impozantní královský hrad, klikaté vyhlídkové cesty ve stráních nad řekou, pro děti nápadité lesní hřiště a pro cyklisty spousta zajímavých tras, to je stručná nabídka Křivoklátska. A tím to samozřejmě nekončí!

Když se vypravíte do Křivoklátu, vaším hlavním cílem pravděpodobně bude stejnojmenný hrad. Po rozsáhlé pozdně gotické přestavbě se změnil v jednu z nejvelkolepějších rezidencí své doby a díky okolním rozlehlým lesům sloužil dlouhá staletí jako lovecké sídlo. K radostem z úspěšného lovu patřily i jiné kratochvíle; na Křivoklátě prý poprvé předvedl své umění legendární kouzelník Žito.

Za tajemstvím hradu Křivoklát

Hrad nabízí několik prohlídkových tras, od gotických interiérů s velkým královským sálem, po Vladislavském sále na Pražském hradě druhém největším gotickém sále v Česku, přes takovou, při níž Křivoklát opravdu prolezete od sklepů po půdy, až po volnou prohlídku bez průvodce. Při ní se podíváte na parkány a hradební ochozy a pak projdete loveckými interiéry až k vyhlídce z Velké věže. Otvírá se z ní nádherný panoramatický výhled do okolí, k vidění je také expozice věnovaná lovu s kolekcí pravých pytláckých pušek.

V letních měsících hrad pořádá populární noční scénické prohlídky, z tradičních akcí stojí za vidění například letní řezbářské sympozium Křivořezání, při němž můžete sledovat mistry řezbáře přímo při práci, anebo podzimní rytířská slavnost Křivoklání. Její součástí bývá rytířský turnaj, jarmark dobových řemesel nebo divadelní a taneční vystoupení. Na tuto akci navíc z Prahy jezdí vlak tažený parní lokomotivou a bývají otevřené i běžně nepřístupné hradní prostory.

Nejhezčí vyhlídky na řeku a výlety do okolí

Kvůli výhledu do údolí Berounky nemusíte šplhat na věž, stačí se projít po vycházkových cestách v okolí. Patrně nejhezčí vyhlídka na hrad je od pomníku knížete Karla Egona II. Fürstenberka, do údolí řeky Berounky pak od altánu Paraplíčko. Můžete se také vydat po Leontýnině cestě, souběžné s naučnou stezkou Brdatka; ta míří do Zbečna a cestou si prohlédnete třeba altánek Gloriet nebo kapli sv. Eustacha, někdejší poutní místo křivoklátských myslivců. Cesta končí u Hamousova statku ve Zbečně; když budete mít štěstí, v malebné usedlosti ochutnáte čerstvě upečený chleba.

S dětmi nezapomeňte navštívit lesní hřiště nad hradem se spoustou herních prvků, altány, lavičkami, naučnými prvky, houpací sítí nebo lanovkou. 

Krajinou Oty Pavla

U Křivoklátu se ale můžete vydat také proti proudu řeky a vstoupit do kraje, který miloval spisovatel Ota Pavel. Využít k tomu můžete třeba kratičkou naučnou stezku U Eremita,  která spojuje Roztoky s Branovem, anebo trochu delší cestu po červené turistické značce, která z údolí pod hradem stoupá na Velkou Bukovou. Tady na západním okraji obce stojí dřevěná rozhledna, z níž je krásný výhled nejenom na křivoklátské lesy a řeku Berounku, ale také na Brdy a Krušné hory s Klínovcem. Pokud si troufáte na neznačené cesty a máte dobrou mapu, můžete z Velké Bukové sejít do Nezabudic k přívozu v Luhu pod Branovem. Tady žil strejda Karel Prošek, rázovitý hrdina z povídek Oty Pavla. Přívoz funguje dodnes, v domku strýce Proška je spisovatelova pamětní síň. Nedaleko stojí další proslulé místo z Pavlových knížek, kultovní hospoda U Rozvědčíka. V roce 1934 ji otevřel nezabudický rodák Jaroslav Franěk, jehož životní osudy se staly předobrazem literární postavy.

Zpátky do Křivoklátu dojdete po silnici podél řeky kolem kempu Višňová. Za hezkých letních dnů využijte přírodní pláž; řeka je tu mělká a v ohybu pod skalou vytváří dětské brouzdaliště s kamínkovým dnem. K návštěvě láká i dřevěná hospůdka U jezu; název napovídá, že ji najdete v Roztokách vedle jezu.

Víte, že…?

  • Kouzelník Žito žil podle pověstí na dvoře českého krále Václava IV. Jeho kousky byly neuvěřitelné: bleskurychle dokázal měnit svou podobu, vznášel se ve vzduchu, lidem přičarovával kraví nebo koňské nohy či parohy. Měl velmi originální dopravní prostředek: jeho vozík táhli kohouti.  
  • Nikdo neproslavil Berounku tak jako spisovatel Ota Pavel (1930–1973). O Křivoklátsku a dobách svého dětství psal v knihách Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby a Zlatí úhoři.

Křivoklát leží asi hodinu cesty od Prahy. Autem se sem dostanete například po dálnici D6, sjezd Lány/Slaný, ke Křivoklátu pojedete kolem prezidentského zámku v Lánech. Křivoklát je dobře dostupný také od Berouna a Nižboru.

A pokud jste využili našeho tipu, nezapomeňte nám opět poslat Vaše fotografie.

Na Křivoklát za kouzelníkem Žitem a spisovatelem Otou Pavlem
Přílohy:
Páteční tip na výlet. Vhodný pro děti.
 
Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.

První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. V roce 1792 koupil Náchodské panství právě Petr Biron. Po vévodově smrti v roce 1800 zdědila Náchod a Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská (*1781 - +1839). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo, které nechala v letech 1825-1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. Hostila zde řadu významných osobností.

Nenápadné venkovské sídlo vévodkyně Zaháňské posloužilo v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.

Vévodkyně je též veřejnosti známa jako "paní kněžna" z knihy české národní spisovatelky Boženy Němcové "Babička".

Oblíbenosti se těší i večerní prohlídky zámku.

Rozsáhlý přírodně krajinářský park s přirozenými součástmi v podobě nivních luk podél toku řeky Úpy, rustikálních staveb hospodářského dvora, vodního mlýna a mandlu, ale i Panského hostince a Starého bělidla, tvoří rámec knížecího letního sídla již od 18. století.  Areál reprezentuje dochované kultivované prostředí, obývané společně šlechtickými majiteli a prostým venkovským lidem v duchu osvícenství a romantismu 19. století.

https://www.zamek-ratiborice.cz/cs

 

Využili jste našeho tipu a byli na tomto zámku? Pošlete nám vaše fotografie a ty nejzajímavější zde uveřejníme.

Zámek Ratibořice
Přílohy: