Praha hipsterská

Fandíte nezávislé kultuře? Pak se vám výlet bude opravdu líbit! Retro obchody a stylové secondhandy, káva s mandlovým mlékem, cukrárny s veganskými dorty, komplexy plné umělců, kde potkáte nezávislého malíře i známého hudebníka. To všechno je součástí hipsterské scény, kterou nabízí Praha. Ukážeme vám, kam zajít, když holdujete nezávislému životnímu stylu.

Krymská – ulice plná kaváren

Krymská ulice v pražské čtvrti Vršovice nedaleko čtvrti Vinohrady je křížencem pařížského Montmartru a berlínského Kreuzbergu. Pulzuje od rána do večera.
Během posledních let se zde vyrojily kavárny s kulturním programem, cvičebny jógy, artové kino, zájmové spolky či vydavatelství dětských knížek. Ať už hledáte kavárnu, veganskou restauraci nebo vintage shop, jste na správném místě.

Místa, kde to žije (alternativní) hudbou

Praze je několik scén, které se specializují na alternativní a nezávislé kapely a zpěváky. V centru Starého Města to je například prostor NOD/Roxy. Tam můžete slyšet nejen indie kapely, ale také taneční a další běžná vystoupení. Zato návštěva Paláce Akropolis v kdysi dělnické čtvrti Žižkov ve stínu pražského televizního vysílače vás nezklame nikdy. Koncerty nezávislých českých i světových kapel se zde střídají i s divadelními představeními nebo cestovatelskými projekcemi. A pokud si potrpíte na spojení hudby a dalších forem současného umění, musíte navštívit MeetFactory v pražské čtvrti Smíchov. Je to doslova doupě umělců všeho druhu. Téměř každý den se zde hrají koncerty nebo hraje divadlo a zároveň areál funguje jako prostor pro malíře a sochaře.

Když na pivo, tak open-air

Náplavka. Pro Pražany se toto slovo stalo v posledních letech pojmem. Jedná se o říční náplavku pod ulicí Rašínovo nábřeží v centru města od Tančícího domu až po Vyšehrad. Nejvíc si náplavku užijete v létě, kdy se tam otevřou desítky zahrádek a pivo nebo nealkoholické nápoje od lokálních producentů si při západu slunce můžete užít jen tak s kelímkem v ruce a nohama ve Vltavě. K poslechu i k tanci vám budou hrát na několika místech po celé délce náplavky. Ale ani v zimě náplavka úplně nespí. Až téměř u Vyšehradu kotví stará loď, na které je každou zimu otevřená finská sauna. Osvěživý bazén po sauně nečekejte. Máte k dispozici celou řeku! Samozřejmě na vlastní nebezpečí...

Tipy pro kavárenské povaleče

Asi máloco alternativní kulturu reprezentuje víc než obliba kvalitní kávy a různé způsoby její přípravy. V posledních letech se v Praze objevila spousta dobrých kaváren, kde si můžete poručit nejen espresso či cappuccino, ale také kávu připravenou ve french pressu, aeropressu nebo vacuum potu. Při hledání dobré kávy nesmíte vynechat VnitoblockKavárnu co hledá jméno, Café Letka, EMA Espresso bar nebo kavárnu Místo. Dobrých tipů jsou desítky, určitě se nebojte zeptat místních, kde jim káva chutná.
 

Když na trh, tak farmářský

Praha nabízí možnost nakoupit potraviny od lokálních farmářů a producentů. Po velkém boomu před několika lety se ustálily tři trhy, které jsou prověřené a na které místní patrioti už nedají dopustit. Farmářské tržiště Náplavka se koná každou sobotu dopoledne. Najdete ho snadno. Sejděte na říční náplavku u Tančícího domu a pokračujte směrem proti proudu řeky k Vyšehradu. Další oblíbený sobotní trh – trh na Kulaťáku – se koná u zastávky metra Dejvická. A do třetice farmářský trh Jiřák. Najdete jej snadno, odehrává se na náměstí Jiřího z Poděbrad ve stínu kostela Nejsvětějšího srdce Páně.

, alternativní hudba, říční náplavka pod ulicí Rašínovo nábřeží, farmářské tržiště

Hostivařská přehrada

 

Hostivařská přehrada je položena v nádherné a klidné lokalitě na rozmezí městských částí Prahy 10, Prahy 11 a Prahy 15 uprostřed Hostivařského lesoparku. Pouze pár minut cesty z centra Prahy se nachází největší vodní plocha v Praze o rozloze 43,8 ha, kolem níž se rozprostírá jedna z nejkrásnějších přírodních scenérií v hlavním městě. Kvalitní přírodní voda vyhovuje hygienickým normám a vybízí k příjemnému koupání.

Přímo uprostřed tohoto nádherného místa se nachází koupaliště Hostivařská přehrada s celkovou kapacitou až deset tisíc návštěvníků. Naleznete zde travnaté a písčité pláženudistickou pláž (zcela separovaná od hlavní pláže přilehlým lesem a zároveň je spojená s hlavní bránou silnicí), dětské hřiště s trampolínou a lezeckou stěnou a rozmanité druhy občerstvení. Nabízí zde mnoho různých sportovišť, jako jsou dva profesionální kurty na beach volejbal, vlek pro wakeboarding, nafukovací banán až pro 6 osob, ruské kuželky, ping-pong, fotbálky, a podobně. Pod kurty se nachází také nově zrekonstruovaná půjčovna lodiček s lodičkami, šlapadly a paddle boardy. Pro milovníky hudby jsou pořádány kulturní akce (koncerty kapel, písničkářů a DJs) a pro děti animační programy a tvořivé dílny.

Novinkou roku 2019 byla 50m dlouhá nafukovací vodní skluzavka se dvěma dráhami s časomírou a obří trampolína. Je zde připojení k internetu formou WI-Fi hotspotu, které je nově k dispozici všem.

Díky ideální poloze areálu hned vedle Hostivařského lesoparku najdete také skvělé místo k jízdě na kolečkových bruslích, na kole, jogingu, běhání či vycházkám. Pokud chcete trávit volný čas sami, s rodinou nebo přáteli pak je Hostivařská přehrada přesně, to co hledáte.

V areálu nabízí také širkou škálu občerstvení od čertvé pizzy, hamburgerů a gyrosu přes grilované maso, klobásy a uzené speciality z udírny až po kavárnu se skvělými zákusky a čerstvě praženou kávu. Nechybí samozřejmě ani točená a kopečková zmrzlina a dobroty pro nejmenší. Na písčité pláži si také můžete vychutnat míchané koktejly od profesionálních barmanů.

Hostivařská přehrada

Hostivařský lesopark

Hostivařský lesopark vznikl v 60. letech minulého století jako rekreační zázemí pro nově budované pražské Jižní Město. Nový les vyrostl převážně na zemědělské půdě v sousedství Hostivařské nádrže.

Hostivařský lesopark společně s Hostivařskou přehradou tvoří významné rekreační zázemí pro velkou část obyvatel Prahy. V lesoparku se nachází velké množství dětských herních prvků, altánů a laviček. Velmi využívaným vybavením lesoparku se stalo volně přístupné piknikové místo s ohništěm. Územím prochází značená turistická stezka, naučná stezka Povodím Botiče a řada cyklotras. V západní části lesa (Chodov) se nachází hájovna se zookoutkem a zatopeným lomem pro vodní ptactvo. Známé je také koupaliště na břehu Hostivařské nádrže s písečnými plážemi. Na pravém břehu nádrže bylo v roce 2012 zbudováno dřevěné vyhlídkové molo.
 
Rozlehlý přírodní park Hostivař, meandr Botiče a přehrada Hostivař lemující celé území, nabízí nespočet možností k relaxaci i sportovním aktivitám, které se dají provozovat po celý rok. V letních měsících využijete pláž u přehrady a pár kroků od domu se nachází squashové centrum, tenisový kurt, golfové hřiště, plavecký areál a hokejový klub. V krátké dojezdové vzdálenosti najdete vyhlášený sportovní areál Hamr s mnoha sportovními možnostmi. V zimě, když je dostatek sněhu, se sem můžete vypravit na běžky nebo pokud zamrznou vodní plochy i na brusle.

Hostivařský lesopark

Z Chodova kolem Hostivařské nádrže k Podleskému rybníku

Jihovýchodní strana Prahy nabízí řadu zajímavých cyklostezek v okolí řek, nádrží i rybníků, kam se lze vydat nejen na kratší projížďky po práci, ale třeba i na celodenní výlet o víkendu s rodinou. Zkuste si udělat výlet okolo přehrady Hostivař k Podleskému rybníku v Uhříněvsi. První cyklistická trasa je jako stvořená pro odpočinkový výlet po práci. Nabízí vyhlídkovou trasu, která má v jednom směru necelých 12 km. Začíná v parku u Chodovské vodní tvrze, odkud se napojuje na nově otevřenou cyklostezku u ulice Mírového hnutí v okolí Košíkovského potoka, a dále na cyklostezku A41 směrem k Hostivařské nádrži. Nový úsek cyklostezky v příjemném okolí Košíkovského potoka je určen pro všechny cyklisty, inline bruslaře i pěší a propojuje bezpečnou trasou Prahu 11 a 10.

Od Hostivařské nádrže pokračuje trasa přes Petrovice, ulicemi Hornoměcholupská a Františka Diviše, dále Vachkovou ulicí kolem Židovského hřbitova až k Podleskému rybníku. Na cestu zpět se můžete vydat stejnou trasou nebo se přiblížit vlakem z blízké Uhříněvsi do Hostivaře.

Přírodní park Botič – Milíčov s naučnou stezkou Povodím Botiče

Přírodní park Botič – Milíčov se nachází na jihovýchodě Prahy. Byl zřízen roku 1968 a předmětem ochrany jsou především nivy podél meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka včetně Milíčovského lesa s rybníky. Spolu s PP Říčanka je nejstarším pražským přírodním parkem.

Údolím Botiče prochází v celé jeho délce (cca 11 km) červená turistická cesta, napříč pak vede zelená turistická značka z Milíčovského lesa na Dobrou Vodu a údolím Pitkovického potoka do Uhříněvsi. Územím vede také  naučná stezka Povodím Botiče, která spojuje městské části Hostivař, Petrovice a Pitkovice na jihovýchodním okraji Prahy. Stezka vede také okolo Hostivařské přehrady a navštěvuje hradiště Šance na ostrohu Kozinec nad přehradou. Na každém panelu je plánek stezky s vyznačením aktuální zastávky. Dříve vedla až k Milíčovským rybníkům, poté byla ale zkrácena a končí v Pitkovicích. Celá trasa měří okolo 5,5 km.

Oblast je dobře dostupná autobusy MHD (zastávka Milíčov, konečná metra C – Háje). Do Pitkovic se lze dostat vlakem (nádraží Praha – Uhříněves). Cyklistické projížďky či pěší procházky přírodním parkem lze vhodně spojit s návštěvou známého parku či Dendrologické zahrady v Průhonicích, které na něj takřka navazují.

přírodní park Botič-Milíčov

Přírodní památka Milíčovský les a rybníky v Praze

Dnes chráněné území bylo založeno počátkem 18. století jako obora s bažantnicí při Milíčovském dvoře. V současnosti je les oblíbeným místem relaxace lidí z nedalekého sídliště.

Rovinatý až mírně zvlněný terén je pokrytý přirozeným listnatým lesem, který doplňují louky a soustava tří rybníků - Milíčovský rybník, Homolka a Kančík. 

Roste zde olše lepkavá, různorodé náletové porosty keřů, vrb či bříz. Území je významným útočištěm obojživelníků a hnízdištěm ptáků.

Lesem prochází zelená turistická stezka, která v Křeslicích navazuje na červenou turistickou stezku, jež vede podél Botiče a Hostivařské přehrady až do Průhonického parku a kopíruje naučnou stezku „Povodím Botiče“. V lese jsou umístěny lavičky, dětská hřiště a altány. Území je také atraktivní pro cyklisty. 

Důvodem ochrany je také v Česku ojediněle se vyskytující tesařík obrovský.

Milíčovský les a rybníky v Praze

Dendrologická zahrada v Průhonicích

Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. V průběhu roku nabízí zahrada výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit.

Dendrologická zahrada v Průhonicích je zcela ojedinělým zařízením svého druhu na území Česka. Soustřeďuje přes 7000 různých druhů okrasných dřevin, trvalek a cibulovin na 72 hektarech. Je ideálním místem nejen pro milovníky květin, ale i pro ty, kteří hledají místo k odpočinku. Dětem je určeno velké dětské hřiště u vstupu do zahrady.

Zahrada vznikla za účelem prověřování a uchovávání okrasných rostlin použitelných v našich klimatických podmínkách již v polovině sedmdesátých let minulého století. Ve své činnosti tak nepřímo navazuje na odkaz zakladatele průhonického parku hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, ale i na odkaz někdejší Dendrologické společnosti (dendrologie = nauka o dřevinách), která v Průhonicích působila v první polovině dvacátého století.

Jedinečností Dendrologické zahrady je její uspořádání. Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Střídají se zde rozlehlé luční plochy s výsadbami jehličnatých a listnatých dřevin. Systém výsadby rostlin se zcela zásadně odlišuje od stávajících botanických zahrad či arboret. Sortimenty dřevin a trvalek jsou uspořádány do tematických skupin, které mají různé uplatnění v zahradní tvorbě (pnoucí dřeviny, zakrslé dřeviny, podrostové byliny a dřeviny, živé ploty atd.).

Některé zahradnicky významné rody tvoří samostatné celky (rododendron, smrk, borovice, javor, buk a další). Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které většinou doplňují tematické skupiny dřevin. Dendrologická zahrada spravuje genofondy neprodukčních rostlin. Ty je možné vymezit do třech skupin – sbírky okrasných rostlin, genofondy endemických dřevin a kolekce vybraných jedinců památných a kulturně významných stromů České republiky.

Vedle udržování genofondů rostlin je nabízena také řada osvětově vzdělávacích aktivit. Jednoznačně nejoblíbenější jsou sezónní výstavy rostlin, např. Tulipány v Průhonicích, Rhododendrony, Balkonové květin, apod. Dále pak zábavné akce pro rodiny s dětmi – Rodinné odpoledne ke dni stromů. A v neposlední řadě i populárně naučné komentované exkurze konané v různých ročních obdobích, vedené odborníky na rozličná témata.

Neméně důležitá je také rekreační funkce zahrady v přelidněném jihovýchodním okraji Prahy. Zahrada tak oslovuje širokou skupinu veřejnosti od odborníků hledajících zde poučení, přes zahrádkáře a milovníky rostlin, kteří k sem chodí pro inspiraci, až pro naprosté laiky, hledající jen odpočinek v příjemném prostředí.

Zahradu mohou využívat i návštěvníci s omezením hybnosti. Většina cest je sjízdná pro vozíčkáře. Ve vstupním areálu je bezbariérové zázemí. S ohledem na vzácné kolekce rostlin, je zahrada uzavřena návštěvníkům se psy.

Dendrologická zahrada v Průhonicích

Za rytíři mezi Blaníky.

Jedna z nejslavnějších českých hor, Velký Blaník, je opředena několika legendami. Ta nejznámější vypráví o spícím vojsku, které pod velením svatého Václava z hory vyrazí, až bude českému národu nejhůř. Na vrcholku stojí 30 m vysoká rozhledna, poblíž objevíte dosud patrné stopy po keltském hradišti.

BlaníkPokud se rozhodnete navštívit rozhlednu z Louňovic pod Blaníkem, čeká vás nenáročný výstup cestou, která vás povede kolem pověstmi opředené Veřejové skály. Odměnou za výstup na Blaník, a poté i na vrchol rozhledny, vám bude pohled do krásné podblanické krajiny. Při dobré viditelnosti je vidět až na okraj hlavního města Prahy!
Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. V době osídlení naší země Kelty zde bylo hradiště kruhového tvaru se dvěma řadami kammených valů, tzv. oppidum, později tvrz. Na Velkém Blaníku jsou patrné pozůstatky opevnění v podobě mohutných kamenných valů. V letech 1868 – 1871 se zde konaly tábory lidu za české státní právo a právě odtud byl vzat i jeden ze základních kamenů Národního divadla.
 

Pověsti o rytířích

RytířVelký Blaník je národním symbolem naděje a víry v lepší budoucnost. Tato hora je opředená spoustou zajímavých pověstí. Nejznámější a jistě také nejčtenější je pověst o bájných blanických rytířích, kteří odpočívají uvnitř hory. Až českému národu bude nejhůře vyjedou rytíři z hory a českému národu pomohou. Ale existuje i mnoho dalších pověstí o Blaníku a o setkání lidí s blanickými rytíři.

Jedna z nich vypráví například o vozkovi, který jel s koňmi domů z mlýna. Cestou uslyšel troubení a hlahol vojska. Jeho koně se splašili vběhli i s vozem a vozkou do Blaníka a zůstali tam s vojskem uvězněni 10 let. Po návratu vozka nemohl uvěřit že strávil tak dlouhou dobu v hoře a vypravoval, že v Blaníku spí rytíř Vok z Rožmberka.

Mnoho pověstí je také o ovčácích - většinou se do jejich osudu přimíchá zatoulaná ovečka, kterou se pasáček či pasačka snaží dohonit. Ovečka však kupodivu zamíří vždy k Blaníku, do jehož nitra vběhne následovaná svým pánem. Pak se hora zavře a není cesty zpět. V hoře pak ovčáci musí různou dobu sloužit rytířům - zatímco jednoho propustili po 10 letech a odměnili ho smetím, které se časem proměnilo ve zlato, mladé děvče si v hoře prý nechali dosud a pustí ji, až sami horu opustí.

Tato pověst má základy v keltské mytologii, ale také v historické události z 15. století, kdy bylo v nedalekých Býkovicích překvapivě poraženo mnohem silnější nepřátelské vojsko. Už kolem roku 1470 kázal o vojsku svatého Václava Mikuláš z Vlásenice a časem pak řada dalších.
 

Zpět kolem Malého Blaníku

kaple Malý BlaníkOd úpatí Velkého Blaníku nad obcí Louňovice pod Blaníkem kolem rozhledny na vrchol a dál až ke geoparku u obce Kondrac vás provede naučná stezka. Informační panely doplňují interaktivní prvky, s nimiž si pohrají nejen děti, ale i dospělí. Když už vyšplháte na vrchol Velkého Blaníku, nevynechejte jeho menšího a méně navštěvovaného souseda, který na svém vrcholu ukrývá gotickou lahůdku.

Z vrcholu Velkého Blaníka pokračujte po zelené směrem na Lesáky. Sestup je poměrně pohodlný, z části po lesních schodech. Cesta potom vede lesem a od úpatí hory po rovince. Po značce dojdete až na hlavní silnici, která spojuje Louňovice s Načeradcem. Tady se dejte opačným směrem, než kterým vede značení. Po pár metrech narazíte na odbočku na Býkovice. Jděte však o kousek dál a zahněte první lesní cestou doleva. Bude to trochu dobrodružství, ale nenechte se odradit.

Po několika metrech rovinky začnete stoupat na Malý Blaník. Na jeho konci vás čeká překvapení - uprostřed lesa se najednou vynoří zřícenina starobylé kaple sv. Máří Magdalény, která je zmiňována již kolem roku 1543. Místo má tajemnou atmosféru a rozhodně stojí za to, abyste se na pár okamžiku zastavili a nasáli ji. Z vrcholu je to pak už jenom kousek zpět do Louňovic.

Lázeňský relax v Luhačovicích.

Největší lázně na Moravě leží uprostřed krásné přírody a vynikají jak svými léčebnými účinky, tak malebnou architekturou. Luhačovice proslavila zejména minerální voda Vincentka pomáhající při řadě zdravotních neduhů. Ať už sem jedete za léčbou, lenošením či aktivním odpočinkem, zdejší pobyt ve vás stoprocentně navodí pohodu a pomůže vám odreagovat se od starostí všedních dnů.

Jurkovičův dům v LuhačovicíchNejvětší stavební rozmach Luhačovice zažily na přelomu 18. a 19. století, kdy šlechtický rod Serenyiů pochopil význam zdejších léčivých pramenů a počal budovat ubytovací a léčebná zařízení. Koncem 19. století však o Luhačovice počal upadat zájem, řada domů chátrala a hosté si stěžovali na úbytek komfortu. Jedním z těch, kdo lázně na počátku století 20. zachránil před hrozícím úpadkem, byl významný slovenský architekt Dušan Jurkovič. Jeho dílo můžete obdivovat v ulicích města dodnes.

V samém srdci lázní u kolonády se nachází krásně opravený Jurkovičův dům ve stylu lidové secese. Stavba si zahrála v oblíbeném seriálu Četnické humoresky. Mezi další Jurkovičovy skvosty patří Chaloupka, hotel Jestřabí, Vodoléčebný ústav, Sluneční lázně, a řada dalších.   
 

 

Projděte se po Lázeňském náměstí s kolonádou. Jeho dominantou je zmiňovaný Jurkovičův dům. Na okraji náměstí stojí dvě zajímavé vilky postavené ve švýcarském stylu – Alpská růže a Vila pod lipami. Před čtyřpodlažní secesní budovou Domu Bedřicha Smetany najdete známou bruselskou fontánu. Asi nejvyhledávanějším místem je 130 metrů dlouhá krytá kolonáda. Na ní se nachází krásná galerie Vladimíra Ohlídala, kde se celoročně střídají výstavy nejrůznějších umělců. Hned vedle stojí pavilon s léčivou vodou Vincentkou.
 
Více o historii Luhačovic se dozvíte v Muzeu luhačovického Zálesí. Nedaleko něj je příjemný hotel Lužná, kam kdysi zavítal i Tomáš Baťa. Při svých lázeňských procházkách určitě zavítejte do skvělé Divadelní kavárny, kde mají nejlepší poháry na světě s poctivou porcí "pravé" šlehačky. Jak už název napovídá, v jejím těsném sousedství stojí Lázeňské divadlo, důležité dějiště kulturních akcí. Od června do září zde běží letní divadelní sezóna a jeden týden v srpnu se koná přehlídka českých a slovenských komorních divadel Divadelní Luhačovice. Těšit se můžete také na řadu hudebních akcí, například na absolventské koncerty Václava Hudečka a jeho žáků houslové školy.
 

Pobyt v Luhačovicích si zpříjemněte i delšími procházkami. Jednou z mnoha možností je devatenáctikilometrový lázeňský okruh Dušana Jurkoviče, značený bíločerveným čtverečkem. Vede po lesních cestách v okolí Luhačovic a dostanete se při něm mimo jiné k jezírku lásky, vodní nádrži a vystoupáte na Obětovou horu vysokou 511 m. n. m.

   

Prázdninová pohoda v Račicích nad Berounkou.

Račice jsou malá středočeská vesnice situovaná mezi Berounem a Rakovníkem. Díky své poloze na břehu Berounky a dobré vlakové dostupnosti si ji oblíbili vodáci, ale také ti, kdo chtějí poznávat blízká i vzdálenější atraktivní místa Křivoklátska. Zdejší jez je navíc velmi oblíbeným místem ke koupání.

Kdo by neměl rád půvabnou řeku Berounku a její nádherné okolí. Na jaře a hlavně v létě pravidelně ožívá davy výletníků, rybářů, cyklistů a vodáků, kteří sem jezdí kvůli čisté přírodě a kulturním památkám. Na podzim se stráně podél obou břehů rozzáří pestrými barvami. Své kouzlo řeka neztrácí ani v zimě, kdy krajinu přikryje sněhová pokrývka a navodí klidnou atmosféru.

Jedním z oblíbených rekreačních míst u Berounky jsou Račice. Ve vesnici najdeme zachovalé památky lidové architektury – roubený dům a špýchar. Místní jez odnedávna slouží k příjemnému letnímu koupání. Pokud hledáte ubytování v jeho blízkosti, nabízí se například kemp U Jezu.
 

Pěšky na Křivoklát

Hrad KřivoklátSpojte pobyt u račického jezu s poznáváním známých i méně známých památek. Vydejte se například na královský hrad Křívoklát. U nádraží se napojte na žlutou turistickou značku, lesem dojděte až k hájovně Kolouch a dále na rozcestí Pod Beraníkem. Zahněte vpravo a červená značka vás dovede až do Roztok. Za mostem vystoupáte opět po žluté na vyhlídku Paraplíčko. Odtud uvidíte Berounku i Roztoky jako na dlani. Zbytkem cesty se nechte provést naučnou stezkou Paraplíčko. Vede nenáročným terénem nad Rakovnickým potokem. Informační tabule jsou zaměřeny hlavně na rodiny s dětmi a pojednávají mimo jiné o fauně a floře CHKO Křivoklátsko i historii hradu. Zvlášť pěknou zastávkou je pomník knížete Karla Egona II. z Fürstenberka. Čtrnáct metrů vysoký pískovcový památník stojí na stráni přímo proti hradu, a tak je od něj překrásný výhled.
 
Ze silnice už najdeme snadno vstup na Křivoklát. Hrad s bohatou historií a vzácnými sbírkami má pro turisty brány otevřené celoročně. Nabízí dvě prohlídkové trasy, během nichž máte možnost prozkoumat hrad od sklepa až po půdu. Loňskou novinkou je prohlídkový okruh Na Hradby, který návštěvníkům umožňuje samostatně nahlédnout do interiérů Velké věže a hradebního systému východní části objektu. V každém ročním období se také můžete těšit na zajímavé kulturní akce. Abyste měli na prohlídku dostatek času, na zpáteční cestu do Račic počítejte s vlakem.
 

Poznávání keltské kultury v Nižboru

S vlakem lze zkombinovat i výlet z Račic do Zbečna a Nižboru. Hamousův statek ve Zbečně na vás dýchne atmosférou starých časů. Selská usedlost s roubeným obytným domem zde stojí již od 16. století. Během prohlídky můžete každou sobotu a o svátcích zhlédnout ukázku pečení chleba ve staré peci.

Obec Nižbor v Křivoklátské vrchovině je významná hlavně kvůli baroknímu zámku, v němž se nachází Informační centrum keltské kultury. Poutavá multimediální expozice seznamuje návštěvníky se životem Keltů. Na protějším kopci leží keltské oppidum Stradonice.

Objevte karlštejnskou Ameriku.

Téměř v každé roční době je tu krásně. Na jaře můžete obdivovat rozkvetlé louky, za horkého počasí uvítáte chladivou vlhkost lesa a na podzim nádherně zbarvené stromy. Zvlněná krajina Českého krasu okolo hradu Karlštejn poskytuje mnoho variant romantických výletů a procházek. K těm nejzajímavějším místům patří tajemné lomy Malá a Velká Amerika.

Oblíbená procházka z Karlštejna do Srbska Pepy Moravce

Startovacím místem pro celodenní pěší výlet do Srbska je turisty často vyhledávaná obec Karlštejn, kam se pohodlně dopravíte vlakem z pražského Hlavního nádraží a dále po žluté turistické značce. Od odbočky Karlštejn, hrad vystoupáte klikatou červeně značenou cestou okolo hradu, až k rozcestí U Dubu. Odtud už pokračujete po žluté turistické značce až k zatopenému vápencovému lomu Malá Amerika. Mezi křovím se vám naskytne nezapomenutelný pohled na temně modrou vodní hladinu. Další zastávkou je nedaleký lom Mexiko, u něhož stojí pomník věnovaný památce politických vězňů. Pak už zbývá jen nedaleký a o poznání větší lom Velká Amerika. Tady se dá pohodlně usadit na travnatý břeh a chvíli obdivovat reálie, které by mohli závidět i tvůrci filmů o Vinnetouovi. Natáčely se tu třeba snímky Malá mořská víla a Limonádový Joe. Vstup do všech lomů je přísně zakázán, přesto mnoho bezohledných lidí toto nařízení porušuje.
 

Strašidelná legenda o Hansi Hagenovi

Bubovické vodopádyNa zpáteční cestě do Srbska leží Kubrichtova bouda. Tato dřevěná chata byla postavena ve 20. letech jako hospoda a okamžitě si získala oblibu mezi trampy. V roce 1985 vyhořela a po obnově slouží místním ochranářům přírody. Kousek od ní leží zdroj pitné vody Králova studně a druhým směrem kaskádovité Bubovické vodopády, k nimž vedou křivolaké skalní schody. V nejparnějším létě bohužel vysychají. Místo je jako stvořené pro vzpomínku na legendu o Hansi Hagenovi. V kraji se traduje, že tento německý voják z druhé světové války se ve zdejších lomech schovával před příslušníky Rudé armády a kradl horníkům jídlo. Nakonec se ze zoufalství zastřelil a jeho duch dodnes straší po okolí.
 

Ochutnejte nejlepší bramboráky

Od Kubrichtovy boudy do Srbska je to už jen asi tři kilometry nenáročnou trasou lemovanou po obou stranách stromy. V centru vesnice je několik možností k občerstvení. Správnou volbou je však hlavně penzion U kapličky, kde v místní restauraci vaří mimořádně dobré bramboráky plněné různými náplněmi. Po zasloužené odměně stačí už jenom přejít přes most k nádraží a prvním vlakem se vrátit zpátky do Prahy.


 

 

Vyhlídka Králův stolec v Poddyjí

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.
Vyhlídka nad vzdutou hladinou Znojemské přehrady. Podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Roku 1892 byl na tomto místě vybudován Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu dřevěný pavilon, který sloužil až do konce první světové války. Roku 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko místa původního pavilonu nový altán v jeho dnešní podobě.

Kolem vyhlídky prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Gránického údolí přes Hradiště a dále pak pokračuje na Andělský mlýn zpět do Znojma.

Altánek na Králově stolci prošel roku 2013 kompletní opravou a řemeslníci tak po téměř sto ůetech nahradili původní pavilon. K altánu se můžete dostat pěšky i na kole.

Provozovatel:

Správa NP Podyjí
Na vyhlídce 5
669 02 Znojmo

Tel.: +420 515 282 240

Email: info@nppodyji.cz

Zdroj: www.nppodyji.cz 

Hora Říp - symbol české národní historie

Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.
 
Čedicová kupa hory Říp (456 m n. m.), památné místo české historie, je zdaleka viditelná hora cca 5 km od Roudnice nad Labem. Kronikář Dalimil počátkem 14. století uvedl právě horu Říp a její okolí jako místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti. Nová země dostala jméno po vůdci těchto Slovanů Čechovi.

Na vrcholu Řípu leží asi nejznámější románská památka v Čechách rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, původně zasvěcená sv. Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.

Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.

 
Každou první neděli v měsíci se od 15:00 koná mše - poslední prohlídka před mší je ve 13:30 hod.
 
 

Údolí řeky Doubravy u Chotěboře

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986. Zaujímá rozlohu 92,1 ha a je součástí Chránněné krajinné oblasti Železné hory. V roce 1993 zde byla otevřena naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 m a je turisticky středně náročná. Naučná stezka sleduje tok řeky Doubravy, která mezi Horním mlýnem u Chotěboře a Bílkem protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří malebná i divoká zákoutí s balvanitým řečištěm a četnými peřejemi.

I v zimě stojí tiché údolí ležící v Železných horách za procházku. Zasněžené stromy a zamrzlá Doubrava dodávají krajině snivý nádech. Nejkrásnějším místem kaňonu je Koryto, místo mezi 15 m vysokými skalami, kde se tvoří nádherné ledopády – stovky dlouhých rampouchů.

Naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy

Od rozcestníku na náměstí v Chotěboři se vyjdete po červené značce směrem na Horní mlýn. Zanedlouho město opustíme a dále pokračujeme po cestě okolo kaple sv. Anny (z roku 1902) odkud se nabízí krásný výhled na Železné hory. Od kaple jděte podél zahrádkářské kolonie do lesa, kde míjíme rulové skály zvané Koukalky. Po červené značce poté sestupujeme přes silniční serpentiny dolů do údolí, k rozcestníku „Horní mlýn“, kde již začíná naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy. V těchto místech dříve stával mlýn, kde se v roce 1854 narodil spisovatel Ignát Herrmann (autor známých románů U snědeného krámu či Otec Kondelík a ženich Vejvara). V roce 1982 mlýn vyhořel, na místě zůstalo pouze hospodářské stavení. Po červené značce přejdete podél řeky k místu zvanému Točitý vír (rozcestník), k němuž se váže pověst o souboji dvou vodníků. Poblíž tohoto místa ústí do řeky Doubravy Kamenný potok. Při cestě údolím budete míjet jednotlivé zastávky naučné stezky s informačními tabulemi.

K rozcestníku „Pod Čertovým stolkem“ přijdete opět podél řeky, která se ovšem postupně mění v divoký živel. Z této zastávky pokračujeme po modré značce k vyhlídce Čertův stolek, k níž se váže pověst o poustevníkovi sužovaném čertem. Nedaleko Čertova stolku naleznete dvě puklinové jeskyně, zvané Čertova a Poustevna. Z Čertova stolku sejdeme po zelené značce k rozcestníku „Pod Sokolohrady“. Po zelené značce prudce vystoupáme až na skalnatý ostroh Sokolohrady. Asi koncem 12. století zde byl postaven hrad Sokolov, zvaný také Sokolohrady, který sloužil na ochranu Liběcké stezky. Dnes z hradu zůstaly jen valy a vyvýšenina, která patrně ukrývá základy věže. Z vyhlídky se nabízí krásný výhled do Údolí Doubravy. Ze Sokolohradů můžete pokračovat po zelené značce okolo Veselé skály až do vsi Bílek. Lákavější je však procházka podél řeky. Sejděte tedy zpět k rozcestníku „Pod Sokolohrady“, kde cesta navazuje na červenou značku, která vás převede přes kaňon Koryto a kolem velké tůně zvané Mikšova jáma (pojmenované podle loupeživého rytíře Mikše) dovede rovněž do vsi Bílek. Odtud se můžete vrátit vlakem zpátky do Chotěboře.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy, Přírodní rezervace Údolí Doubravy, Přírodní rezervace Údolí Doubravy

Jeskyně Víl – ledová jeskyně v národním parku České Švýcarsko

Víte jak se dostanete z přítomnosti rovnou do pohádky? Nedaleko Kyjova v Křinickém údolí se nachází skalní převis s podzemními prostorami ve kterých zima každoročně vykouzlí čarokrásnou ledovou výzdobu.
Na pravém břehu říčky Křinice se nachází skalní převis s poměrně rozlehlými podzemními prostorami, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí, záclony z ledu, ledová brčka a mnohé další útvary připomínající třeba trpaslíky.

Jeskyni víl objevíte nedaleko obce Kyjov, přibližně 6,5 km od Krásné Lípy, kde je také nejbližší autobusová i vlaková zastávka. Vydejte se Kyjovským údolím po červené turistické značce a přibližně po 2 km narazíte na odbočku, která vás navede přes řeku Křinici na její pravý břeh. Po 200 m stoupání se dostanete až k jeskyni. Do hlubin ledového království doporučujeme vydat se s čelovkou.

Jeskyně je celoročně volně přístupná.

 

Místo konání: Křinické údolí, Kyjov,  Krásná Lípa - GPS:50,917645 14,436936

Vstupné: zdarma

Provozovatel: Turistické informační centrum - Dům Českého Švýcarska

Křinické náměstí 1161/10
407 46 Krásná Lípa
Tel.: +420 412 383 413
 
Jeskyně víl

DĚČÍN - město mnoha zajímavostí

Děčín se rozkládá v široké kotlině na obou březích Labe. Z jedné strany se tyčí monumentální zámek, z druhé skála zvaná Pastýřská stěna s výletní restaurací. Severně od města se řeka zavrtává do pohádkové krajiny Labských pískovců, v okolí objevíte také řadu rozhleden v čele s Děčínským Sněžníkem.

Co musíte vidět ve městě nad soutokem řek Labe a Ploučnice

Dominantou města Děčína je již dlouhá staletí výstavní zámek na skále nad soutokem Labe a Ploučnice. Kromě pečlivě restaurovaných interiérů s expozicemi Oblastního muzea byste určitě měli navštívit barokní Růžovou zahradu na severní zámecké terase se salou terrenou, glorietem a pěkným výhledem na město. Založil ji Maxmilian Thun v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo a koncem 19. století ji proslavila jedna z největších a nejkrásnějších sbírek růží v habsburské monarchii.

Koho byste měli znát z děčínských rodáků

Pomník na břehu pod zámeckou skálou a jeden z mostů přes Labe připomíná známého děčínského rodáka Miroslava Tyrše (1832–1884). Narodil se v rodině panského lékaře dr. Tirsche, věnoval se dějinám umění, ale proslavil se zejména jako spoluzakladatel Sokola a neúnavný organizátor tělovýchovného hnutí v Čechách. Ironií osudu jej k tomu dovedla náhoda – od dětství měl chatrné zdraví, dle rad lékařů proto usilovně cvičil a tělocvik se pro něj posléze stal samozřejmou součástí každodenního života.

Cestovatelská potěšení Děčína a okolí pro malé i velké

Pastýřskou stěnu se vyplatí navštívit nejenom kvůli výhledu na město a zámek, ale také kvůli zoologické zahradě. Nezapomeňte nahlédnout také do expozice Rajské ostrovy s obřím akváriem, za vodními radovánkami se můžete vypravit do děčínského aquaparku. Chcete-li podniknout výlet do okolí, vypravte se třeba k rozhledně na Děčínském Sněžníku, od března do konce října můžete využít autobusové a cyklobusové linky, které vás z Děčína zavezou do národního parku České Švýcarsko.

 

Děčínský zámek, Nabídka zajímavostí

Vojenské památky Králické pevnosti

Za vojenskými památkami Králické pevnostní oblasti se můžete vydat také v zimě.

Dvě největší vojensko-historická muzea v Králické pevnostní oblasti jsou otevřeny milovníkům vojenské historie i v zimním období. Tvrz Hůrku a Vojenské muzeum Králíky můžte navštívit celoročně a tvrz Bouda je od listopadu do dubna (s ohledem na sněhové podmínky) otevřena na objednání. V neděli 28. ledna budou v Boudě probíhat mimořádné prohlídky.

Muzeum KrálíkyV měsících mimo hlavní turistickou sezónu a při nedostatku sněhu, představují vojenské pevnosti a muzeum jednu z vhodných alternativ, kam se vydat na výlet. Vojenské muzeum Králíky (https://www.armyfort.com/) má otevřeno každý den kromě pondělků, a to od 10 do 16 hodin. V expoziční hale s plochou 2 400 m2 představuje formou průřezu historii československé a české armády, její spojence a nepřátele v roce 1938, čs. opevnění, 2. světovou válku, historii odboje a okupaci, vojenské osobnosti a problematiku obrany státu.

Tvrz Hůrka (https://hurka.boudamuseum.com/) je otevřena každý den kromě pondělků. Prohlídky podzemní tvrze probíhají až do 31. března 2018 v 10, 12 a 14 hodin. Předem objednané skupinyvšak průvodci samozřejmě provedou i v pondělí. Na výběr je v sezoně pět typů prohlídkových tras, upravených i pro zimní podmínky. Nejkratší trasa má časovou náročnost cca 70 minut, nejdelší pak 360 minut. Na exkurzi se setkáte se vzácnými exponáty: původními posuvnými pancéřovými vraty ve vjezdu, funkčním šikmým výtahem - svážnicí a lokomotivu s vagony úzkorozchodné železnice (z 50. let minulého století). Fandy opevnění první tu čeká jedno velké překvapení – zpřístupněny jsou pozůstatky zkoušek výbušných plynů, prováděných na Hůrce v době okupace.

Individulání péče na tvrzi Hůrka

Tvrz HůrkaTvrz Bouda má otevřeno pouze pro předem objednané skupiny a zájezdy. V zimním období tvrz otevírá pro veřejnost o víkendu jednou měsíčně – data a podrobnosti jsou uvedeny v předstihu na internetových stránkách. Pro veškeré zimní návštěvy je rozhodující počasí, stav sněhové pokrývky a tím dostupnost tvrze.

Mimořádné zpřístupnění této vojenské památky veřejnosti bude v neděli 28. 1. 2018. Vstupy do podzemí jsou připraveny na 10, 12 a 14 hodin, zajištěno je základní občerstvení (horká káva, čaj...).

Využít můžete i individuální prohlídky Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda. V klidné atmosféře, bez čekání a s individuální péčí kvalifikovaného průvodce si můžete objekt detailně prohlédnout. Tato VIP služba je určena jednotlivcům i skupinám. Individuální prohlídky tvrze jsou organizovány pouze na základě písemné objednávky (e-mailem na obě tyto adresy: tvrz@boudamuseum.com a reditel@boudamuseum.com, a to nejméně 5 pracovních dnů předem).

Opět se budeme těšit na Vaše fotografie.

Na Křivoklát za kouzelníkem Žitem a spisovatelem Otou Pavlem

Páteční tip na výlet, vhodný pro děti.

Hluboké lesy kolem Berounky, impozantní královský hrad, klikaté vyhlídkové cesty ve stráních nad řekou, pro děti nápadité lesní hřiště a pro cyklisty spousta zajímavých tras, to je stručná nabídka Křivoklátska. A tím to samozřejmě nekončí!

Když se vypravíte do Křivoklátu, vaším hlavním cílem pravděpodobně bude stejnojmenný hrad. Po rozsáhlé pozdně gotické přestavbě se změnil v jednu z nejvelkolepějších rezidencí své doby a díky okolním rozlehlým lesům sloužil dlouhá staletí jako lovecké sídlo. K radostem z úspěšného lovu patřily i jiné kratochvíle; na Křivoklátě prý poprvé předvedl své umění legendární kouzelník Žito.

Za tajemstvím hradu Křivoklát

Hrad nabízí několik prohlídkových tras, od gotických interiérů s velkým královským sálem, po Vladislavském sále na Pražském hradě druhém největším gotickém sále v Česku, přes takovou, při níž Křivoklát opravdu prolezete od sklepů po půdy, až po volnou prohlídku bez průvodce. Při ní se podíváte na parkány a hradební ochozy a pak projdete loveckými interiéry až k vyhlídce z Velké věže. Otvírá se z ní nádherný panoramatický výhled do okolí, k vidění je také expozice věnovaná lovu s kolekcí pravých pytláckých pušek.

V letních měsících hrad pořádá populární noční scénické prohlídky, z tradičních akcí stojí za vidění například letní řezbářské sympozium Křivořezání, při němž můžete sledovat mistry řezbáře přímo při práci, anebo podzimní rytířská slavnost Křivoklání. Její součástí bývá rytířský turnaj, jarmark dobových řemesel nebo divadelní a taneční vystoupení. Na tuto akci navíc z Prahy jezdí vlak tažený parní lokomotivou a bývají otevřené i běžně nepřístupné hradní prostory.

Nejhezčí vyhlídky na řeku a výlety do okolí

Kvůli výhledu do údolí Berounky nemusíte šplhat na věž, stačí se projít po vycházkových cestách v okolí. Patrně nejhezčí vyhlídka na hrad je od pomníku knížete Karla Egona II. Fürstenberka, do údolí řeky Berounky pak od altánu Paraplíčko. Můžete se také vydat po Leontýnině cestě, souběžné s naučnou stezkou Brdatka; ta míří do Zbečna a cestou si prohlédnete třeba altánek Gloriet nebo kapli sv. Eustacha, někdejší poutní místo křivoklátských myslivců. Cesta končí u Hamousova statku ve Zbečně; když budete mít štěstí, v malebné usedlosti ochutnáte čerstvě upečený chleba.

S dětmi nezapomeňte navštívit lesní hřiště nad hradem se spoustou herních prvků, altány, lavičkami, naučnými prvky, houpací sítí nebo lanovkou. 

Krajinou Oty Pavla

U Křivoklátu se ale můžete vydat také proti proudu řeky a vstoupit do kraje, který miloval spisovatel Ota Pavel. Využít k tomu můžete třeba kratičkou naučnou stezku U Eremita,  která spojuje Roztoky s Branovem, anebo trochu delší cestu po červené turistické značce, která z údolí pod hradem stoupá na Velkou Bukovou. Tady na západním okraji obce stojí dřevěná rozhledna, z níž je krásný výhled nejenom na křivoklátské lesy a řeku Berounku, ale také na Brdy a Krušné hory s Klínovcem. Pokud si troufáte na neznačené cesty a máte dobrou mapu, můžete z Velké Bukové sejít do Nezabudic k přívozu v Luhu pod Branovem. Tady žil strejda Karel Prošek, rázovitý hrdina z povídek Oty Pavla. Přívoz funguje dodnes, v domku strýce Proška je spisovatelova pamětní síň. Nedaleko stojí další proslulé místo z Pavlových knížek, kultovní hospoda U Rozvědčíka. V roce 1934 ji otevřel nezabudický rodák Jaroslav Franěk, jehož životní osudy se staly předobrazem literární postavy.

Zpátky do Křivoklátu dojdete po silnici podél řeky kolem kempu Višňová. Za hezkých letních dnů využijte přírodní pláž; řeka je tu mělká a v ohybu pod skalou vytváří dětské brouzdaliště s kamínkovým dnem. K návštěvě láká i dřevěná hospůdka U jezu; název napovídá, že ji najdete v Roztokách vedle jezu.

Víte, že…?

  • Kouzelník Žito žil podle pověstí na dvoře českého krále Václava IV. Jeho kousky byly neuvěřitelné: bleskurychle dokázal měnit svou podobu, vznášel se ve vzduchu, lidem přičarovával kraví nebo koňské nohy či parohy. Měl velmi originální dopravní prostředek: jeho vozík táhli kohouti.  
  • Nikdo neproslavil Berounku tak jako spisovatel Ota Pavel (1930–1973). O Křivoklátsku a dobách svého dětství psal v knihách Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby a Zlatí úhoři.

Křivoklát leží asi hodinu cesty od Prahy. Autem se sem dostanete například po dálnici D6, sjezd Lány/Slaný, ke Křivoklátu pojedete kolem prezidentského zámku v Lánech. Křivoklát je dobře dostupný také od Berouna a Nižboru.

A pokud jste využili našeho tipu, nezapomeňte nám opět poslat Vaše fotografie.

Na Křivoklát za kouzelníkem Žitem a spisovatelem Otou Pavlem

Zámek Ratibořice v Babiččině údolí

Páteční tip na výlet. Vhodný pro děti.
 
Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.

První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. V roce 1792 koupil Náchodské panství právě Petr Biron. Po vévodově smrti v roce 1800 zdědila Náchod a Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská (*1781 - +1839). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo, které nechala v letech 1825-1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. Hostila zde řadu významných osobností.

Nenápadné venkovské sídlo vévodkyně Zaháňské posloužilo v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.

Vévodkyně je též veřejnosti známa jako "paní kněžna" z knihy české národní spisovatelky Boženy Němcové "Babička".

Oblíbenosti se těší i večerní prohlídky zámku.

Rozsáhlý přírodně krajinářský park s přirozenými součástmi v podobě nivních luk podél toku řeky Úpy, rustikálních staveb hospodářského dvora, vodního mlýna a mandlu, ale i Panského hostince a Starého bělidla, tvoří rámec knížecího letního sídla již od 18. století.  Areál reprezentuje dochované kultivované prostředí, obývané společně šlechtickými majiteli a prostým venkovským lidem v duchu osvícenství a romantismu 19. století.

https://www.zamek-ratiborice.cz/cs

 

Využili jste našeho tipu a byli na tomto zámku? Pošlete nám vaše fotografie a ty nejzajímavější zde uveřejníme.

Zámek Ratibořice