Tipy na výlet

Hostivařský lesopark vznikl v 60. letech minulého století jako rekreační zázemí pro nově budované pražské Jižní Město. Nový les vyrostl převážně na zemědělské půdě v sousedství Hostivařské nádrže.

Hostivařský lesopark společně s Hostivařskou přehradou tvoří významné rekreační zázemí pro velkou část obyvatel Prahy. V lesoparku se nachází velké množství dětských herních prvků, altánů a laviček. Velmi využívaným vybavením lesoparku se stalo volně přístupné piknikové místo s ohništěm. Územím prochází značená turistická stezka, naučná stezka Povodím Botiče a řada cyklotras. V západní části lesa (Chodov) se nachází hájovna se zookoutkem a zatopeným lomem pro vodní ptactvo. Známé je také koupaliště na břehu Hostivařské nádrže s písečnými plážemi. Na pravém břehu nádrže bylo v roce 2012 zbudováno dřevěné vyhlídkové molo.
 
Rozlehlý přírodní park Hostivař, meandr Botiče a přehrada Hostivař lemující celé území, nabízí nespočet možností k relaxaci i sportovním aktivitám, které se dají provozovat po celý rok. V letních měsících využijete pláž u přehrady a pár kroků od domu se nachází squashové centrum, tenisový kurt, golfové hřiště, plavecký areál a hokejový klub. V krátké dojezdové vzdálenosti najdete vyhlášený sportovní areál Hamr s mnoha sportovními možnostmi. V zimě, když je dostatek sněhu, se sem můžete vypravit na běžky nebo pokud zamrznou vodní plochy i na brusle.

Přírodní park Botič – Milíčov se nachází na jihovýchodě Prahy. Byl zřízen roku 1968 a předmětem ochrany jsou především nivy podél meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka včetně Milíčovského lesa s rybníky. Spolu s PP Říčanka je nejstarším pražským přírodním parkem.

Údolím Botiče prochází v celé jeho délce (cca 11 km) červená turistická cesta, napříč pak vede zelená turistická značka z Milíčovského lesa na Dobrou Vodu a údolím Pitkovického potoka do Uhříněvsi. Územím vede také  naučná stezka Povodím Botiče, která spojuje městské části Hostivař, Petrovice a Pitkovice na jihovýchodním okraji Prahy. Stezka vede také okolo Hostivařské přehrady a navštěvuje hradiště Šance na ostrohu Kozinec nad přehradou. Na každém panelu je plánek stezky s vyznačením aktuální zastávky. Dříve vedla až k Milíčovským rybníkům, poté byla ale zkrácena a končí v Pitkovicích. Celá trasa měří okolo 5,5 km.

Oblast je dobře dostupná autobusy MHD (zastávka Milíčov, konečná metra C – Háje). Do Pitkovic se lze dostat vlakem (nádraží Praha – Uhříněves). Cyklistické projížďky či pěší procházky přírodním parkem lze vhodně spojit s návštěvou známého parku či Dendrologické zahrady v Průhonicích, které na něj takřka navazují.

Unikátní sbírka okrasných rostlin v blízkosti průhonického parku. Dendrologická zahrada Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví je ojedinělou sbírkou okrasných dřevin. V průběhu roku nabízí zahrada výstavy květin, ale také řadu osvětově vzdělávacích aktivit.

Dendrologická zahrada v Průhonicích je zcela ojedinělým zařízením svého druhu na území Česka. Soustřeďuje přes 7000 různých druhů okrasných dřevin, trvalek a cibulovin na 72 hektarech. Je ideálním místem nejen pro milovníky květin, ale i pro ty, kteří hledají místo k odpočinku. Dětem je určeno velké dětské hřiště u vstupu do zahrady.

Zahrada vznikla za účelem prověřování a uchovávání okrasných rostlin použitelných v našich klimatických podmínkách již v polovině sedmdesátých let minulého století. Ve své činnosti tak nepřímo navazuje na odkaz zakladatele průhonického parku hraběte Arnošta Emanuela Silva Taroucy, ale i na odkaz někdejší Dendrologické společnosti (dendrologie = nauka o dřevinách), která v Průhonicích působila v první polovině dvacátého století.

Jedinečností Dendrologické zahrady je její uspořádání. Zahrada je řešena v přírodně krajinářském slohu. Střídají se zde rozlehlé luční plochy s výsadbami jehličnatých a listnatých dřevin. Systém výsadby rostlin se zcela zásadně odlišuje od stávajících botanických zahrad či arboret. Sortimenty dřevin a trvalek jsou uspořádány do tematických skupin, které mají různé uplatnění v zahradní tvorbě (pnoucí dřeviny, zakrslé dřeviny, podrostové byliny a dřeviny, živé ploty atd.).

Některé zahradnicky významné rody tvoří samostatné celky (rododendron, smrk, borovice, javor, buk a další). Zvláštní postavení zaujímají trvalky, které většinou doplňují tematické skupiny dřevin. Dendrologická zahrada spravuje genofondy neprodukčních rostlin. Ty je možné vymezit do třech skupin – sbírky okrasných rostlin, genofondy endemických dřevin a kolekce vybraných jedinců památných a kulturně významných stromů České republiky.

Vedle udržování genofondů rostlin je nabízena také řada osvětově vzdělávacích aktivit. Jednoznačně nejoblíbenější jsou sezónní výstavy rostlin, např. Tulipány v Průhonicích, Rhododendrony, Balkonové květin, apod. Dále pak zábavné akce pro rodiny s dětmi – Rodinné odpoledne ke dni stromů. A v neposlední řadě i populárně naučné komentované exkurze konané v různých ročních obdobích, vedené odborníky na rozličná témata.

Neméně důležitá je také rekreační funkce zahrady v přelidněném jihovýchodním okraji Prahy. Zahrada tak oslovuje širokou skupinu veřejnosti od odborníků hledajících zde poučení, přes zahrádkáře a milovníky rostlin, kteří k sem chodí pro inspiraci, až pro naprosté laiky, hledající jen odpočinek v příjemném prostředí.

Zahradu mohou využívat i návštěvníci s omezením hybnosti. Většina cest je sjízdná pro vozíčkáře. Ve vstupním areálu je bezbariérové zázemí. S ohledem na vzácné kolekce rostlin, je zahrada uzavřena návštěvníkům se psy.

Téměř v každé roční době je tu krásně. Na jaře můžete obdivovat rozkvetlé louky, za horkého počasí uvítáte chladivou vlhkost lesa a na podzim nádherně zbarvené stromy. Zvlněná krajina Českého krasu okolo hradu Karlštejn poskytuje mnoho variant romantických výletů a procházek. K těm nejzajímavějším místům patří tajemné lomy Malá a Velká Amerika.

Oblíbená procházka z Karlštejna do Srbska Pepy Moravce

Startovacím místem pro celodenní pěší výlet do Srbska je turisty často vyhledávaná obec Karlštejn, kam se pohodlně dopravíte vlakem z pražského Hlavního nádraží a dále po žluté turistické značce. Od odbočky Karlštejn, hrad vystoupáte klikatou červeně značenou cestou okolo hradu, až k rozcestí U Dubu. Odtud už pokračujete po žluté turistické značce až k zatopenému vápencovému lomu Malá Amerika. Mezi křovím se vám naskytne nezapomenutelný pohled na temně modrou vodní hladinu. Další zastávkou je nedaleký lom Mexiko, u něhož stojí pomník věnovaný památce politických vězňů. Pak už zbývá jen nedaleký a o poznání větší lom Velká Amerika. Tady se dá pohodlně usadit na travnatý břeh a chvíli obdivovat reálie, které by mohli závidět i tvůrci filmů o Vinnetouovi. Natáčely se tu třeba snímky Malá mořská víla a Limonádový Joe. Vstup do všech lomů je přísně zakázán, přesto mnoho bezohledných lidí toto nařízení porušuje.
 

Strašidelná legenda o Hansi Hagenovi

Na zpáteční cestě do Srbska leží Kubrichtova bouda. Tato dřevěná chata byla postavena ve 20. letech jako hospoda a okamžitě si získala oblibu mezi trampy. V roce 1985 vyhořela a po obnově slouží místním ochranářům přírody. Kousek od ní leží zdroj pitné vody Králova studně a druhým směrem kaskádovité Bubovické vodopády, k nimž vedou křivolaké skalní schody. V nejparnějším létě bohužel vysychají. Místo je jako stvořené pro vzpomínku na legendu o Hansi Hagenovi. V kraji se traduje, že tento německý voják z druhé světové války se ve zdejších lomech schovával před příslušníky Rudé armády a kradl horníkům jídlo. Nakonec se ze zoufalství zastřelil a jeho duch dodnes straší po okolí.
 

Ochutnejte nejlepší bramboráky

Od Kubrichtovy boudy do Srbska je to už jen asi tři kilometry nenáročnou trasou lemovanou po obou stranách stromy. V centru vesnice je několik možností k občerstvení. Správnou volbou je však hlavně penzion U kapličky, kde v místní restauraci vaří mimořádně dobré bramboráky plněné různými náplněmi. Po zasloužené odměně stačí už jenom přejít přes most k nádraží a prvním vlakem se vrátit zpátky do Prahy.

Za vojenskými památkami Králické pevnostní oblasti se můžete vydat také v zimě.