Tipy na výlet

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci vzdutí Znojemské přehrady je dřevěný vyhlídkový altán se zábradlím. Z něj se naskýtá krásný pohled jak proti toku směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu.
Vyhlídka nad vzdutou hladinou Znojemské přehrady. Podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Roku 1892 byl na tomto místě vybudován Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu dřevěný pavilon, který sloužil až do konce první světové války. Roku 1922 zřídil Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nedaleko místa původního pavilonu nový altán v jeho dnešní podobě.

Kolem vyhlídky prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Gránického údolí přes Hradiště a dále pak pokračuje na Andělský mlýn zpět do Znojma.

Altánek na Králově stolci prošel roku 2013 kompletní opravou a řemeslníci tak po téměř sto ůetech nahradili původní pavilon. K altánu se můžete dostat pěšky i na kole.

Provozovatel:

Správa NP Podyjí
Na vyhlídce 5
669 02 Znojmo

Tel.: +420 515 282 240

Email: info@nppodyji.cz

Zdroj: www.nppodyji.cz 

Přílohy:
Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich předků do země a každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.
 
Čedicová kupa hory Říp (456 m n. m.), památné místo české historie, je zdaleka viditelná hora cca 5 km od Roudnice nad Labem. Kronikář Dalimil počátkem 14. století uvedl právě horu Říp a její okolí jako místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti. Nová země dostala jméno po vůdci těchto Slovanů Čechovi.

Na vrcholu Řípu leží asi nejznámější románská památka v Čechách rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, původně zasvěcená sv. Vojtěchovi. Připomíná se k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.

Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.

 
Každou první neděli v měsíci se od 15:00 koná mše - poslední prohlídka před mší je ve 13:30 hod.
 
 
Přílohy:
Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy byla vyhlášena v roce 1986. Zaujímá rozlohu 92,1 ha a je součástí Chránněné krajinné oblasti Železné hory. V roce 1993 zde byla otevřena naučná stezka, která je 4,5 km dlouhá, překonává výškový rozdíl 83 m a je turisticky středně náročná. Naučná stezka sleduje tok řeky Doubravy, která mezi Horním mlýnem u Chotěboře a Bílkem protéká kaňonovitým zalesněným údolím a vytváří malebná i divoká zákoutí s balvanitým řečištěm a četnými peřejemi.

I v zimě stojí tiché údolí ležící v Železných horách za procházku. Zasněžené stromy a zamrzlá Doubrava dodávají krajině snivý nádech. Nejkrásnějším místem kaňonu je Koryto, místo mezi 15 m vysokými skalami, kde se tvoří nádherné ledopády – stovky dlouhých rampouchů.

Naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy

Od rozcestníku na náměstí v Chotěboři se vyjdete po červené značce směrem na Horní mlýn. Zanedlouho město opustíme a dále pokračujeme po cestě okolo kaple sv. Anny (z roku 1902) odkud se nabízí krásný výhled na Železné hory. Od kaple jděte podél zahrádkářské kolonie do lesa, kde míjíme rulové skály zvané Koukalky. Po červené značce poté sestupujeme přes silniční serpentiny dolů do údolí, k rozcestníku „Horní mlýn“, kde již začíná naučná stezka přírodní rezervací Údolí Doubravy. V těchto místech dříve stával mlýn, kde se v roce 1854 narodil spisovatel Ignát Herrmann (autor známých románů U snědeného krámu či Otec Kondelík a ženich Vejvara). V roce 1982 mlýn vyhořel, na místě zůstalo pouze hospodářské stavení. Po červené značce přejdete podél řeky k místu zvanému Točitý vír (rozcestník), k němuž se váže pověst o souboji dvou vodníků. Poblíž tohoto místa ústí do řeky Doubravy Kamenný potok. Při cestě údolím budete míjet jednotlivé zastávky naučné stezky s informačními tabulemi.

K rozcestníku „Pod Čertovým stolkem“ přijdete opět podél řeky, která se ovšem postupně mění v divoký živel. Z této zastávky pokračujeme po modré značce k vyhlídce Čertův stolek, k níž se váže pověst o poustevníkovi sužovaném čertem. Nedaleko Čertova stolku naleznete dvě puklinové jeskyně, zvané Čertova a Poustevna. Z Čertova stolku sejdeme po zelené značce k rozcestníku „Pod Sokolohrady“. Po zelené značce prudce vystoupáme až na skalnatý ostroh Sokolohrady. Asi koncem 12. století zde byl postaven hrad Sokolov, zvaný také Sokolohrady, který sloužil na ochranu Liběcké stezky. Dnes z hradu zůstaly jen valy a vyvýšenina, která patrně ukrývá základy věže. Z vyhlídky se nabízí krásný výhled do Údolí Doubravy. Ze Sokolohradů můžete pokračovat po zelené značce okolo Veselé skály až do vsi Bílek. Lákavější je však procházka podél řeky. Sejděte tedy zpět k rozcestníku „Pod Sokolohrady“, kde cesta navazuje na červenou značku, která vás převede přes kaňon Koryto a kolem velké tůně zvané Mikšova jáma (pojmenované podle loupeživého rytíře Mikše) dovede rovněž do vsi Bílek. Odtud se můžete vrátit vlakem zpátky do Chotěboře.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy, Přírodní rezervace Údolí Doubravy, Přírodní rezervace Údolí Doubravy
Přílohy:
Víte jak se dostanete z přítomnosti rovnou do pohádky? Nedaleko Kyjova v Křinickém údolí se nachází skalní převis s podzemními prostorami ve kterých zima každoročně vykouzlí čarokrásnou ledovou výzdobu.
Na pravém břehu říčky Křinice se nachází skalní převis s poměrně rozlehlými podzemními prostorami, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy různých velikostí, záclony z ledu, ledová brčka a mnohé další útvary připomínající třeba trpaslíky.

Jeskyni víl objevíte nedaleko obce Kyjov, přibližně 6,5 km od Krásné Lípy, kde je také nejbližší autobusová i vlaková zastávka. Vydejte se Kyjovským údolím po červené turistické značce a přibližně po 2 km narazíte na odbočku, která vás navede přes řeku Křinici na její pravý břeh. Po 200 m stoupání se dostanete až k jeskyni. Do hlubin ledového království doporučujeme vydat se s čelovkou.

Jeskyně je celoročně volně přístupná.

 

Místo konání: Křinické údolí, Kyjov,  Krásná Lípa - GPS:50,917645 14,436936

Vstupné: zdarma

Provozovatel: Turistické informační centrum - Dům Českého Švýcarska

Křinické náměstí 1161/10
407 46 Krásná Lípa
Tel.: +420 412 383 413
 
Jeskyně víl
Přílohy:

Děčín se rozkládá v široké kotlině na obou březích Labe. Z jedné strany se tyčí monumentální zámek, z druhé skála zvaná Pastýřská stěna s výletní restaurací. Severně od města se řeka zavrtává do pohádkové krajiny Labských pískovců, v okolí objevíte také řadu rozhleden v čele s Děčínským Sněžníkem.

Co musíte vidět ve městě nad soutokem řek Labe a Ploučnice

Dominantou města Děčína je již dlouhá staletí výstavní zámek na skále nad soutokem Labe a Ploučnice. Kromě pečlivě restaurovaných interiérů s expozicemi Oblastního muzea byste určitě měli navštívit barokní Růžovou zahradu na severní zámecké terase se salou terrenou, glorietem a pěkným výhledem na město. Založil ji Maxmilian Thun v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo a koncem 19. století ji proslavila jedna z největších a nejkrásnějších sbírek růží v habsburské monarchii.

Koho byste měli znát z děčínských rodáků

Pomník na břehu pod zámeckou skálou a jeden z mostů přes Labe připomíná známého děčínského rodáka Miroslava Tyrše (1832–1884). Narodil se v rodině panského lékaře dr. Tirsche, věnoval se dějinám umění, ale proslavil se zejména jako spoluzakladatel Sokola a neúnavný organizátor tělovýchovného hnutí v Čechách. Ironií osudu jej k tomu dovedla náhoda – od dětství měl chatrné zdraví, dle rad lékařů proto usilovně cvičil a tělocvik se pro něj posléze stal samozřejmou součástí každodenního života.

Cestovatelská potěšení Děčína a okolí pro malé i velké

Pastýřskou stěnu se vyplatí navštívit nejenom kvůli výhledu na město a zámek, ale také kvůli zoologické zahradě. Nezapomeňte nahlédnout také do expozice Rajské ostrovy s obřím akváriem, za vodními radovánkami se můžete vypravit do děčínského aquaparku. Chcete-li podniknout výlet do okolí, vypravte se třeba k rozhledně na Děčínském Sněžníku, od března do konce října můžete využít autobusové a cyklobusové linky, které vás z Děčína zavezou do národního parku České Švýcarsko.

 

Děčínský zámek, Nabídka zajímavostí
Přílohy:

Za vojenskými památkami Králické pevnostní oblasti se můžete vydat také v zimě.

Dvě největší vojensko-historická muzea v Králické pevnostní oblasti jsou otevřeny milovníkům vojenské historie i v zimním období. Tvrz Hůrku a Vojenské muzeum Králíky můžte navštívit celoročně a tvrz Bouda je od listopadu do dubna (s ohledem na sněhové podmínky) otevřena na objednání. V neděli 28. ledna budou v Boudě probíhat mimořádné prohlídky.

Muzeum KrálíkyV měsících mimo hlavní turistickou sezónu a při nedostatku sněhu, představují vojenské pevnosti a muzeum jednu z vhodných alternativ, kam se vydat na výlet. Vojenské muzeum Králíky (http://www.armyfort.com/) má otevřeno každý den kromě pondělků, a to od 10 do 16 hodin. V expoziční hale s plochou 2 400 m2 představuje formou průřezu historii československé a české armády, její spojence a nepřátele v roce 1938, čs. opevnění, 2. světovou válku, historii odboje a okupaci, vojenské osobnosti a problematiku obrany státu.

Tvrz Hůrka (http://hurka.boudamuseum.com/) je otevřena každý den kromě pondělků. Prohlídky podzemní tvrze probíhají až do 31. března 2018 v 10, 12 a 14 hodin. Předem objednané skupinyvšak průvodci samozřejmě provedou i v pondělí. Na výběr je v sezoně pět typů prohlídkových tras, upravených i pro zimní podmínky. Nejkratší trasa má časovou náročnost cca 70 minut, nejdelší pak 360 minut. Na exkurzi se setkáte se vzácnými exponáty: původními posuvnými pancéřovými vraty ve vjezdu, funkčním šikmým výtahem - svážnicí a lokomotivu s vagony úzkorozchodné železnice (z 50. let minulého století). Fandy opevnění první tu čeká jedno velké překvapení – zpřístupněny jsou pozůstatky zkoušek výbušných plynů, prováděných na Hůrce v době okupace.

Individulání péče na tvrzi Hůrka

Tvrz HůrkaTvrz Bouda má otevřeno pouze pro předem objednané skupiny a zájezdy. V zimním období tvrz otevírá pro veřejnost o víkendu jednou měsíčně – data a podrobnosti jsou uvedeny v předstihu na internetových stránkách. Pro veškeré zimní návštěvy je rozhodující počasí, stav sněhové pokrývky a tím dostupnost tvrze.

Mimořádné zpřístupnění této vojenské památky veřejnosti bude v neděli 28. 1. 2018. Vstupy do podzemí jsou připraveny na 10, 12 a 14 hodin, zajištěno je základní občerstvení (horká káva, čaj...).

Využít můžete i individuální prohlídky Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda. V klidné atmosféře, bez čekání a s individuální péčí kvalifikovaného průvodce si můžete objekt detailně prohlédnout. Tato VIP služba je určena jednotlivcům i skupinám. Individuální prohlídky tvrze jsou organizovány pouze na základě písemné objednávky (e-mailem na obě tyto adresy: tvrz@boudamuseum.com a reditel@boudamuseum.com, a to nejméně 5 pracovních dnů předem).

Opět se budeme těšit na Vaše fotografie.

Přílohy:

Páteční tip na výlet, vhodný pro děti.

Hluboké lesy kolem Berounky, impozantní královský hrad, klikaté vyhlídkové cesty ve stráních nad řekou, pro děti nápadité lesní hřiště a pro cyklisty spousta zajímavých tras, to je stručná nabídka Křivoklátska. A tím to samozřejmě nekončí!

Když se vypravíte do Křivoklátu, vaším hlavním cílem pravděpodobně bude stejnojmenný hrad. Po rozsáhlé pozdně gotické přestavbě se změnil v jednu z nejvelkolepějších rezidencí své doby a díky okolním rozlehlým lesům sloužil dlouhá staletí jako lovecké sídlo. K radostem z úspěšného lovu patřily i jiné kratochvíle; na Křivoklátě prý poprvé předvedl své umění legendární kouzelník Žito.

Za tajemstvím hradu Křivoklát

Hrad nabízí několik prohlídkových tras, od gotických interiérů s velkým královským sálem, po Vladislavském sále na Pražském hradě druhém největším gotickém sále v Česku, přes takovou, při níž Křivoklát opravdu prolezete od sklepů po půdy, až po volnou prohlídku bez průvodce. Při ní se podíváte na parkány a hradební ochozy a pak projdete loveckými interiéry až k vyhlídce z Velké věže. Otvírá se z ní nádherný panoramatický výhled do okolí, k vidění je také expozice věnovaná lovu s kolekcí pravých pytláckých pušek.

V letních měsících hrad pořádá populární noční scénické prohlídky, z tradičních akcí stojí za vidění například letní řezbářské sympozium Křivořezání, při němž můžete sledovat mistry řezbáře přímo při práci, anebo podzimní rytířská slavnost Křivoklání. Její součástí bývá rytířský turnaj, jarmark dobových řemesel nebo divadelní a taneční vystoupení. Na tuto akci navíc z Prahy jezdí vlak tažený parní lokomotivou a bývají otevřené i běžně nepřístupné hradní prostory.

Nejhezčí vyhlídky na řeku a výlety do okolí

Kvůli výhledu do údolí Berounky nemusíte šplhat na věž, stačí se projít po vycházkových cestách v okolí. Patrně nejhezčí vyhlídka na hrad je od pomníku knížete Karla Egona II. Fürstenberka, do údolí řeky Berounky pak od altánu Paraplíčko. Můžete se také vydat po Leontýnině cestě, souběžné s naučnou stezkou Brdatka; ta míří do Zbečna a cestou si prohlédnete třeba altánek Gloriet nebo kapli sv. Eustacha, někdejší poutní místo křivoklátských myslivců. Cesta končí u Hamousova statku ve Zbečně; když budete mít štěstí, v malebné usedlosti ochutnáte čerstvě upečený chleba.

S dětmi nezapomeňte navštívit lesní hřiště nad hradem se spoustou herních prvků, altány, lavičkami, naučnými prvky, houpací sítí nebo lanovkou. 

Krajinou Oty Pavla

U Křivoklátu se ale můžete vydat také proti proudu řeky a vstoupit do kraje, který miloval spisovatel Ota Pavel. Využít k tomu můžete třeba kratičkou naučnou stezku U Eremita,  která spojuje Roztoky s Branovem, anebo trochu delší cestu po červené turistické značce, která z údolí pod hradem stoupá na Velkou Bukovou. Tady na západním okraji obce stojí dřevěná rozhledna, z níž je krásný výhled nejenom na křivoklátské lesy a řeku Berounku, ale také na Brdy a Krušné hory s Klínovcem. Pokud si troufáte na neznačené cesty a máte dobrou mapu, můžete z Velké Bukové sejít do Nezabudic k přívozu v Luhu pod Branovem. Tady žil strejda Karel Prošek, rázovitý hrdina z povídek Oty Pavla. Přívoz funguje dodnes, v domku strýce Proška je spisovatelova pamětní síň. Nedaleko stojí další proslulé místo z Pavlových knížek, kultovní hospoda U Rozvědčíka. V roce 1934 ji otevřel nezabudický rodák Jaroslav Franěk, jehož životní osudy se staly předobrazem literární postavy.

Zpátky do Křivoklátu dojdete po silnici podél řeky kolem kempu Višňová. Za hezkých letních dnů využijte přírodní pláž; řeka je tu mělká a v ohybu pod skalou vytváří dětské brouzdaliště s kamínkovým dnem. K návštěvě láká i dřevěná hospůdka U jezu; název napovídá, že ji najdete v Roztokách vedle jezu.

Víte, že…?

  • Kouzelník Žito žil podle pověstí na dvoře českého krále Václava IV. Jeho kousky byly neuvěřitelné: bleskurychle dokázal měnit svou podobu, vznášel se ve vzduchu, lidem přičarovával kraví nebo koňské nohy či parohy. Měl velmi originální dopravní prostředek: jeho vozík táhli kohouti.  
  • Nikdo neproslavil Berounku tak jako spisovatel Ota Pavel (1930–1973). O Křivoklátsku a dobách svého dětství psal v knihách Smrt krásných srnců, Jak jsem potkal ryby a Zlatí úhoři.

Křivoklát leží asi hodinu cesty od Prahy. Autem se sem dostanete například po dálnici D6, sjezd Lány/Slaný, ke Křivoklátu pojedete kolem prezidentského zámku v Lánech. Křivoklát je dobře dostupný také od Berouna a Nižboru.

A pokud jste využili našeho tipu, nezapomeňte nám opět poslat Vaše fotografie.

Na Křivoklát za kouzelníkem Žitem a spisovatelem Otou Pavlem
Přílohy:
Páteční tip na výlet. Vhodný pro děti.
 
Seznámit se s dobou Petra Birona, vévody Kuronského, a jeho dcery Kateřiny Vilemíny, vévodkyně Zaháňské, nejznámější postavy spojené s historií zámku v Ratibořicích, je možné nejen při prohlídce samotného zámku, ale především při návštěvě některé z akcí konaných v areálu zámku a v Babiččině údolí.

První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388. V roce 1792 koupil Náchodské panství právě Petr Biron. Po vévodově smrti v roce 1800 zdědila Náchod a Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína Benigna, vévodkyně Zaháňská (*1781 - +1839). Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo, které nechala v letech 1825-1826 přebudovat ve stylu klasicismu a empíru. Hostila zde řadu významných osobností.

Nenápadné venkovské sídlo vévodkyně Zaháňské posloužilo v době napoleonských válek jako místo k setkání politiků a státníků, jehož výsledkem bylo uspořádání Evropy na několik desetiletí.

Vévodkyně je též veřejnosti známa jako "paní kněžna" z knihy české národní spisovatelky Boženy Němcové "Babička".

Oblíbenosti se těší i večerní prohlídky zámku.

Rozsáhlý přírodně krajinářský park s přirozenými součástmi v podobě nivních luk podél toku řeky Úpy, rustikálních staveb hospodářského dvora, vodního mlýna a mandlu, ale i Panského hostince a Starého bělidla, tvoří rámec knížecího letního sídla již od 18. století.  Areál reprezentuje dochované kultivované prostředí, obývané společně šlechtickými majiteli a prostým venkovským lidem v duchu osvícenství a romantismu 19. století.

https://www.zamek-ratiborice.cz/cs

 

Využili jste našeho tipu a byli na tomto zámku? Pošlete nám vaše fotografie a ty nejzajímavější zde uveřejníme.

Zámek Ratibořice
Přílohy: