Vážení a milí Petrovičtí,
připadá mi, že letošní podzim uběhl rychleji, než tomu je obvykle jiné roky. Asi to bude tím, že se odehrála řada významných událostí v rychlém časovém sledu. Vše začalo počátkem října, kdy se v Petrovicích konaly komunální i senátní volby. Ráda bych poděkovala všem, kteří přišli volit, a to bez ohledu na to, koho volili. Rovněž můj dík patří všem, kteří pracovali ve volebních komisích a prakticky dva víkendy ze svého volného času věnovali této prospěšné a náročné práci.
Děkuji rovněž všem, kteří mi dali důvěru a umožnili mi tak pokračovat v práci pro Petrovice a petrovické občany. Velmi si toho vážím a doufám, že se nám společně s členy Rady a zastupitelstva podaří zrealizovat vše, co petrovičtí občané potřebují k tomu, aby se zde i nadále dobře, bezpečně a v pohodě žilo.
Významné byly i oslavy 100. výročí vzniku Československé republiky. Snažili jsme se připravit program akcí k připomenutí této tak důležité události v naší historii, ať už formou přednášek, článků, besed, literární a fotografické soutěže a výstavou výtvarných prací v rámci Petrovického Picassa. Vše pak vyvrcholilo v posledním říjnovém týdnu oficiálními akcemi. V této souvislosti musím vyjádřit určité zklamání z malé účasti petrovické veřejnosti, protože například slavnostní koncert Doležalova kvarteta a nádherný přednes úryvků z dopisů Alice Masarykové z vězení své matce v podání Valerie Zawadské byl opravdu neopakovatelným zážitkem. A trochu mě to i mrzelo v kontextu čtení v petrovické kronice, kde se můžeme dočíst, jak petrovičtí každoročně v hojném počtu oslavovali nabytou svobodu a demokracii v samostatném státě, a to až do doby německé okupace. Možná dnešní hektická doba nám nedává dostatek času se nad významem 100. výročí zamyslet a projevit svou národní hrdost, nebo snad život v samostatném státě považujeme za samozřejmost.
Za pár dnů máme Vánoce a nezadržitelně se blíží konec roku, a přestože je dnešní doba uspěchaná, zastavte se, prosím, na chvilku a udělejte si čas na své nejbližší i na ty, na které vám během roku čas nezbývá.
Milý Petrovičtí, dovolte mi, abych nám všem popřála požehnané, klidné, přátelské Vánoce, dětem i dospělým alespoň částečně splněná přání a v závěru roku pár dní klidu a odpočinku strávených se svými blízkými.
Vaše starostka
